|

Networking: co to je a proč i introvertka zjistí, že dává smysl

Dlouho jsem si myslela, že networking je nutné zlo. Něco, co se „má“, ale co mi vůbec nebylo přirozené. Sedět v místnosti plné cizích lidí, navazovat small talk, představovat se a mluvit o sobě a své práci. Pro introverta nic lákavého.

A přesto jsem to zlomila. Ne proto, že bych si networking jednoho dne zamilovala. Ale proto, že i když dnes podnikáme z velké části online, lidi nejlépe poznáte pořád offline. A právě to pro mě bylo, a občas pořád je, malé osobní peklo.

Jak networking ve skutečnosti probíhá

Networking většinou nezačíná žádným oficiálním projevem ani nuceným představováním se před celou místností. Přijdete, dáte si kávu nebo čaj a postupně se zapojujete do rozhovorů s lidmi kolem sebe. Někdy mluvíte o podnikání, jindy úplně obyčejně o tom, co právě řešíte nebo co vás přivedlo. Nemusíte mít připravený prodejní projev ani přesně vědět, co říct.

Stačí naslouchat a reagovat přirozeně. Kontakty často vznikají nenápadně, někdo vás s někým propojí, někdo se vám ozve až po akci a spolupráce se rodí postupně, bez tlaku a bez pocitu, že byste něco „musela“ prodat hned na místě

Networking není o tom být nejhlasitější

Networking je často vnímaný jako místo, kde máte prodávat. Nabízet se. Zaujmout. Přesvědčit. A přesně tohle mě od něj dlouho odrazovalo. Pro mě networking nikdy nebyl primárně o prodeji. A čím víc akcí jsem navštívila, tím víc jsem si tím byla jistá. Networking je především o vztazích. O komunitě. O tom, že si s někým lidsky sednete a vznikne mezi vámi přirozené propojení.

Prodej v tom všem hraje roli. Ale až na druhé koleji. Jako přirozený důsledek toho, že si na vás někdo vzpomene ve chvíli, kdy řeší konkrétní problém. Ve stylu: „Tohle řeší Asistentky ze Sudet, ty by vám s tím mohly pomoct.“

Proč jsem networking začala dělat, i když se mi nechtělo

Nebudu tvrdit, že se mi chce pokaždé. Často se musím přemlouvat. Přesvědčit samu sebe, že to má smysl.
Dnes už ale vím, proč tam jdu. Díky networkingu jsem získala spolupráce. Ne jednu. Získala jsem také pocit, že někam patřím. Že nejsem sama. Že kolem sebe mám ženy, které řeší podobné věci, chápou moje výzvy a nemusím jim složitě vysvětlovat, jak funguje moje podnikání.

A ten pocit sounáležitosti? Ten se nedá nahradit.

Networking jako místo, kde můžete být sama sebou

Jedno z největších překvapení pro mě bylo zjištění, že networking nemusí být hlučný, nepřirozený ani tlačící na výkon. Nemusíte mít připravený dokonalý elevator pitch ani přesně vědět, co komu říct. Stačí být přítomná. Otevřená. Sama sebou.

Když je networking nastavený dobře, není to výměna vizitek, ale skutečné setkání. Místo, kde se mluví o tom, co vás baví, co řešíte a kde si můžete navzájem pomoct.

Pokud s networkingem teprve začínáte

Jestli jste na úplném začátku, nemusíte hned mířit na velkou offline akci. Online networking je dnes naprosto běžný, dostupnější a pro mnoho žen i méně invazivní. Odpadá cestování, řešení programu nebo obavy, „jak nenápadně odejít“. A pokud zjistíte, že to není ono, můžete se prostě odpojit. I to je v pořádku. I online propojení má svou hodnotu. A často je ideálním prvním krokem.

Má networking smysl pro každého?

Myslím si, že ano. Alespoň jednou nebo dvakrát. Ne proto, že byste musela. Ale proto, že zkusit se má všechno. Teprve vlastní zkušenost vám ukáže, jestli je to cesta pro vás a v jaké podobě.

Možná zjistíte to samé co já, že i když networking není vaší přirozenou zónou komfortu, jeho přínos může být větší, než jste čekala.

Komunita místo soutěžení

Právě z tohoto přístupu vznikla komunita Asistentek ze Sudet. Jako prostor pro podnikatelky, které nechtějí být samy. Místo, kde se podporujeme, spolupracujeme a nesoutěžíme mezi sebou. Jsme skupina žen, které dělají to, co je baví. Každá jinak, každá po svém. Ale společně.

Pokud cítíte, že byste chtěla být součástí takové komunity, možná je to přesně ten typ networkingu, který vám bude dávat smysl. Ne jako povinnost, ale jako místo, kam se vracíte, i když se vám občas nechce vyrazit z domu.
Networking

Podobné příspěvky